Nový ambulantní pavilon kombinuje moderní architekturu s uměním

Nádorová onemocnění krve, krvetvorné a lymfatické tkáně patří mezi nejzávažnější choroby. Pacient podstupující léčbu má zvýšenou citlivost a kvalita prostředí, v němž proces probíhá, na něj má přímý dopad.

Strach z nemoci a z bolesti se promítá do vztahu ke zdravotnickému zařízení. Nový ambulantní pavilon Hemato-onkologické kliniky FNOL v Olomouci může v této problematice výrazně pomoci. Jedná se o nový objekt moderní architektury zasazený do příjemného prostředí areálu nemocnice. Koncept má podpořit a zefektivnit léčebné procesy a zlepšit komunikaci mezi pacienty a zdravotníky. „Chceme být tak trochu ‚jiná‘ klinika. Některé věci související s léčbou chceme dělat odlišně a netradičně. Cílem je pomáhat nejen moderními léky, ale i pozitivní komunikací v prostředí, které působí vlídným a harmonizujícím dojmem,” vysvětluje přednosta kliniky prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc.

Lékařská péče využívá nejen výhod komplexního pracoviště, ale také se snaží zohlednit osobní situaci pacienta a další faktory, jež by mohly směřovat k trvalému uzdravení. V psychosomatické rovině mezi ně nesporně patří i emočně vstřícné nastavení prostředí. To je podpořeno strategickým rozmístěním několika uměleckých děl v místech pro pacienty i personál. „Promyšlená aplikace výtvarných děl zohledňující emoční stav nemocných může napomoci vnitřní stabilitě, odlehčit celou situaci a tak svým způsobem směřovat k úspěchu léčby,” říká výtvarník Miloš Karásek, který kompletně zastřešil uměleckou instalaci děl v prostorách budovy. Veškerá umělecká komunikace je velmi propojená, má jasný záměr a vzájemnou návaznost. Tomuto výsledku pomohl fakt, že se celého projektu chopil jeden umělec.

Díla instalovaná v prostorách kliniky budou vytvářet neformální prostředí, které nejenže pacientovi umožní překlenutí stresové situace, ale bude zároveň pozitivně stimulovat jeho myšlení. Každé výtvarné dílo je současně i energetickým záznamem, který vstupuje do interakce s divákem, a tak modeluje jeho psychický stav. „Promyšlené výtvarné dotvoření dokáže pro pacienta nepříliš příjemnou situaci změnit v uvolněný zážitek stimulující víru v uzdravení, v nový začátek,” doplňuje Miloš Karásek. V prostorách se objevují Karáskovy kvantové abstraktní malby terapeutického charakteru, fotografie Michala Zajačka vyjadřující snovou krajinu, grafické vyobrazení Warholových konzerv aplikovaných na míru nemocnice umělce Luďka Bárty a aplikace bronzových plastik v kombinaci s barevnými sklářskými prvky, které v okenních prostorách vytváří duhové efekty, jejichž autorem je Miloš Karásek.

Nový pavilon přinese více klidu a komfortu, hygienickou bezpečnost a zásadní zlepšení obslužnosti pro pacienty a personál. Je také moderní budovou, která je velmi šetrná k přírodě a okolnímu prostředí. Architekt Adam Rujbr společně se zdravotníky vše konzultoval a plány budovy přizpůsobil procesu péče o pacienta, jeho pohybu a potřebám. „Jsem přesvědčen, že stavba zásadně změní provoz naší kliniky a bude pozitivně motivovat pacienty i náš tým. Vyjadřuje empatii a lidskost a vytváří zklidňující prostředí, které značně odpovídá vysokým nárokům současné medicíny,” dodává přednosta kliniky. 

Miloš Karásek

Miloš Karásek je česko-slovenský umělec střídavě žijící na Moravě a v Bratislavě. Ve své tvorbě se zajímá o mezioborové přesahy v oblasti architektury, scénografie a výtvarného umění. Jak sám tvrdí, v tvorbě jej zajímají prostory mezi hranicemi jednotlivých projevů.

Jeho práci tak reprezentují jak klasické výtvarné postupy v podobě soch a maleb, tak i postupy konceptuální. Je pravidelně vystavujícím autorem již od 70. let v Čechách, na Slovensku, ve Francii, Rakousku, Lucembursku a jinde v Evropě. Stal se autorem řady publikací, literárních děl a textů, pohybujících se od scénaristiky a dramaturgie, přes konceptuální přístupy až po autorské knihy. Jeho práce jsou součástí jak soukromých sbírek, tak i například sbírky Národní Slovenské Galerie.